Zi nenie nè“tsɔe ke” na Mawu?
Ƒe A – Kɔsiɖa 24 lia le Ŋkeke Bɔbɔe ƒe Ɣeyiɣi me
Mateo 18,21-35: «Zi nenie wòle be matsɔe ake?»
Egbe la, míewu Yesu ƒe nuƒo ene lia, si ku ɖe habɔbɔ me agbe ŋu la nu. Nyanyui sia yi edzi tso Kɔsiɖa si va yi me le nɔviwo dome dzɔdzɔeɖoɖo ŋu.
Petro bia Yesu be: «Aƒetɔ, ne nye nɔvi wɔ nu vɔ̃ ɖe ŋunye la, zi nenie wòle be matsɔe ake? Va se ɖe zi adre?» Esia nye susu si lɔ̃a nu ŋutɔ: adre nye xexlẽdzesi si fia bliboe, ke rabiwo ƒe dekɔnu la ƒoa nu tso zi etɔ̃ ŋu zi geɖe.
Yesu xɔ̃a ɖe tsɔtsɔke ŋu xoxo. Esi wòfia eƒe nusrɔ̃lawo Míatɔ le dziƒo la, gbedodoɖa me nubiabia ɖeka si ŋu Yesu trɔ gaƒo nu le megbe la nye esi ku ɖe tsɔtsɔke ŋu: «Elabena ne mietsɔ amewo ƒe vodadawo ke wo la, miaƒe Fofo si le dziƒo la hã atsɔke mi; gake ne mietsɔke amewo o la, miaƒe Fofo hã matsɔ miaƒe vodadawo ake mi o» (kpɔ Mateo 6,14-15).
Yesu ƒe ŋuɖoɖo na Petro ƒe biabia la wɔ nuku: «Nyemegblɔ na wò be va se ɖe zi adre o, ke boŋ va se ɖe zi blaadre zi adre.» Yesu ƒe ŋuɖoɖo, 70 zi 7, le Yudatɔwo ƒe dzesiwo me la fia nu si me seƒe mele o (7 fia bliboe, eye blaadre zi fia bliboe si wowɔ geɖe), bliboe si me dzidzenu mele o! Yesu tsɔ tsɔtsɔke ƒe agbɔsɔsɔ tsɔ tsi tre ɖe Lamek ƒe hlɔ̃biabia ƒe susu, ame si de dadam be woaɖo hlɔ̃ ete zi blaadre-vɔ-adre (kpɔ Mose I 4,24).
Emegbe la, lododo la ku ɖe fia si tsɔ fe gã ŋutɔ ke eƒe dɔla, fe si dɔla la mate ŋu axe kpɔ o, ŋu. Ke dɔla ma menɔ nublanuitɔe ɖe eƒe hadɔla, ame si le fe sue ko na ye la ŋu o: denari alafa ɖeka, si sɔ gbɔ be wòanye ŋkeke alafa ɖeka ƒe dɔwɔwɔ ƒe fetu. Esi aƒetɔ la se nya la, egbugbɔ fe tsɔtsɔke la. Yesu wu enu be: «Nenema kee nye Fofo si le dziƒo la awɔ mi, ne mia dometɔ ɖe sia ɖe metsɔke eƒe nɔvi tso dzi me o.»
1. Tsɔtsɔke nye nudodo… le mɔ dzi!
Míenya ale si wòsesẽe nye be woatsɔke ame. Dziku, dzimevɔ̃ɖiɖi kple didi be míatrɔ nu vɔ̃ si wowɔ mí la na wo la va bɔbɔe wu. Ame aɖewo kpɔa tsɔtsɔke gɔ̃ hã abe gbɔdzɔgbɔdzɔ ene: ame si tsɔa ke la wɔ abe ame si mate ŋu akpɔ eɖokui ƒe gome o ene. Ne míagbugbɔ Nietzsche ƒe susu agblɔ la, dɔmenyo anye mateŋu o be woatsi tre, dzigbɔɖi anye vɔvɔ̃, eye tsɔtsɔke anye mateŋu o be woaɖo hlɔ̃!
Ke «tsɔtsɔke» do ŋku «nunana» dzi: enya be woana nu bliboe. Gake menye nu si bɔbɔe eye mexɔ asi o la o. Ɣeaɖewoɣi exɔa ʋu kple aɖatsi. Bonhoeffer ɖo ŋku edzi be Mawu ƒe amenuveve hã nye «amenuveve si xɔ asi». Wotsɔ tsɔtsɔke na mí to Kristo ƒe lɔlɔ̃ si yi va se ɖe atitsoga ŋu la me.
Eya ta tsɔtsɔke nye nudodo si Mawu ƒe amenuveve kpena ɖe ŋu. Zi geɖe la, mesɔ gbɔ be míado go nudodo sia zi ɖeka ko o: ele be míagbugbɔe ado go ne nu vɔ̃ si wowɔ mí la ƒe ŋkuɖoɖo gbugbɔa vevesese la ɖo. Míesrɔ̃a tsɔtsɔke le tsɔtsɔke ƒe mɔ dzi zɔzɔ me.
Nublanuitɔe la, kristotɔ geɖewo ase nya sia esi wolé dziku ɖe ame aɖe ŋu le woƒe dzi me, ɖewohĩ tso ƒe geɖe me, eye woɖo dzi be womatsɔ nu vɔ̃ si wowɔ wo la ake o. Eye woate ŋu ase nya la hafi meka wo dzi kura o. «Ɛ̃, ɛ̃ — wogblɔna na wo ɖokui — enye nu nyui, gake menye nu si ate ŋu adzɔ le agbe me o. Agbe ŋutɔ nye nu bubu! Eye nu si ewɔm la, esesẽ akpa…»
2. Ke… zi nenie Mawu tsɔa ke?
Ŋuɖoɖo la dzena abe nu bɔbɔe ene: ɣe sia ɣi. Ke míeka ɖe esia dzi ŋutɔa?
Nublanui kple lɔlɔ̃ si Mawu le na ame la wɔa ɖeka le Nubabla Xoxoa me: «Aƒetɔ la nye dɔmenyotɔ eye eƒe lɔlɔ̃ lolo», nenemae egbe ƒe psalmo ƒe ŋuɖoɖo la gblɔe (kpɔ Psalmo 102). Gake agbalẽ aɖewo le siwo ƒe gbe sesẽ wu, abe Nyagblɔɖila Nahum ƒe nya ene: «Aƒetɔ la nye Mawu ŋuʋãtɔ kple hlɔ̃ɖola; Aƒetɔ la ɖoa hlɔ̃ eye edze dziku. Aƒetɔ la ɖoa hlɔ̃ le eƒe futɔwo ŋu eye wòlé dziku ɖe eƒe ketẽtɔwo ŋu» (Nahum 1,2).
Mawu ƒe dukɔ la va nya Mawu ƒe lɔlɔ̃ ƒe goglo vievie. Le Yesu me la, Mawu ɖe eɖokui fia bliboe: Mawu nye Fofo, lɔlɔ̃ kple nublanuikpɔkpɔ. Gake míawo hã míate ŋu abu eŋu abe ʋɔnudrɔ̃la sesẽ si wòle be míavɔ̃ wu esi míabu eŋu abe Fofo si míalɔ̃ ene.
Nu ka ta Yesu le lododo la ƒe nuwuwu me dzena abe amea ɖe vɔvɔ̃ mí me ene esi wògblɔ be: «Nenema kee nye Fofo si le dziƒo la awɔ mi, ne mia dometɔ ɖe sia ɖe metsɔke eƒe nɔvi tso dzi me o»? Elabena tsɔtsɔke si míexɔ kple esi míena la mate ŋu akabɔ o. Menye esi Mawu ƒe nublanuikpɔkpɔ le dzidzenu o, ke boŋ míate ŋu atu míaƒe dzi ɖe nunana la ŋu.
Ne míegãɖe dzi le tsɔtsɔke gbegblẽ me la, ele abe míetsɔ avɔ si tsi mate ŋu atso eme o la do ɖe mía dzi ene: nublanuikpɔkpɔ la gali dza ge, gake mate ŋu age ɖe eme o.
3. Eye zi nenie nè“tsɔe ke” na Mawu?
Biabia sia ate ŋu awɔ nuku. Le nyateƒe me la, Mawu mehiã míaƒe tsɔtsɔke o, elabena mewɔa nu vɔ̃ ɖe mía ŋu o. Gake míate ŋu ase le mía ɖokui me be exɔ̃ mí, eye míate ŋu va lé dziku ɖe eŋu.
Ame nenie dzo le xɔse gbɔ esi gbedodoɖa aɖe wɔ abe womesee o ene, le ame aɖe ƒe ku, dɔléle, afɔku alo vevesese si womekpɔ gɔme na o ta? Eye nu kae míagblɔ tso aʋawɔwɔwo, ame madzɔmadzɔwo ƒe vevesese kple madzɔmadzɔwo ŋu?
Ɖewohĩ mí katã ƒe geɖe le nu aɖe si míele be míatsɔ ake na Mawu: biabia si ŋuɖoɖo mele o, abi aɖe, alo nu gbegblẽ si míebea ɖe míaƒe dzi me ɖe eŋu. Ele be míakpɔ dzideƒo atsɔ nyateƒe ava eŋkume eye míagblɔ nɛ be: «Aƒetɔ, nu aɖewo le siwo nyemese gɔme na o. Mekpe fu, eye ɣeaɖewoɣi mewɔ dziku ɖe ŋuwò gɔ̃ hã. Gake medi be makpɔ kakaɖedzi le ŋuwò kokoko. Metsɔ nye biabiawo, nye dziku kple nye abiawo de asi na wò.»
Esia nye mɔ si míezɔna be míagbugbɔ le ŋutifafa me kple Mawu, menye esi ye hiã be woatsɔ ake nɛ o, ke boŋ esi míawo míehiã be woada abi le Mawu ƒe nɔnɔme si xɔ̃ le mía me la ŋu.
4. Eye zi nenie nètsɔke na ɖokuiwò?
Ɣeaɖewoɣi, esesẽ na mí be míatsɔke amewo elabena ŋutifafa mele míawo ŋutɔ kple mía ɖokui dome o. Míemetsɔ míaƒe tsitotsito, gbɔdzɔgbɔdzɔ, tiatia gbegblẽ alo vodada xoxo aɖe ke na mía ɖokui o. Míate ŋu anya be Mawu kple ame bubuwo tsɔke mí, gake míagali ɖo ʋɔnu mía ɖokui le dzi me. Eya ta ele be míaxɔ tsɔtsɔke si wona mí la bliboe eye míasrɔ̃ be míatsɔke na mía ɖokui hã, ale be míagale míaƒe vodadawo ƒe gaxɔ me o.
Tsɔtsɔke na ɖokuiwò menye be nèbu nu vɔ̃ abe nu sue ene alo nàsi le wò fe dɔwɔwɔ ƒe agbanɔamedzi o. Egɔmee nye be nànya be vodada aɖeke mate ŋu anya nya mamlɛtɔ le míaƒe agbe ŋu o.
Nya mamlɛtɔ la nye nublanuikpɔkpɔ tɔ ɣe sia ɣi.
Na susuɖeɖe…
- Efesotɔwo 4,32 — «Minɔ dɔmenyotɔe na mia nɔewo, minɔ nublanuitɔe, eye miatsɔke mia nɔewo abe ale si Mawu tsɔke mi le Kristo me ene.»
- Kolosetɔwo 3,13 — «Abe ale si Aƒetɔ la tsɔke mi ene la, miawo hã miwɔ nenema.»
- 2 Korintotɔwo 5,18-20 — Mawu «tsɔ akɔɖuɖu ƒe dɔ la de asi na mí»: yɔ kristotɔ be wòanye akɔɖuɖu ƒe ameɖoɖo.
P. Manuel João Pereira Correia, MCCJ